06 Kvě Agenturní zaměstnávání eticky a férově: Zdravá česká firma nedeformuje trh, zisk nevytváří tím, že šetří na zaměstnancích
Agenturní zaměstnávání je v České republice často démonizováno – bohužel často právem. Najdeme zde případy firem, které zneužívají tento institut k obcházení zákoníku práce, vyhýbání se placení daní či snižování nákladů na mzdy. Jenže právě takový přístup nejenže deformuje trh, ale v dlouhodobém horizontu poškozuje i samotné firmy. Praxi těch, kteří se naopak vydali jinou cestou, popisuje Jaroslava Rezlerová, prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb: „Odpovědné a zdravé podnikání stojí na jiných principech: na férovém přístupu, dodržování pravidel a na správném využívání agenturních pracovníků jako flexibilního, ale nikoli podhodnoceného zdroje pracovní síly.“
Férový přístup je investice, ne náklad
Firmy, které se snaží šetřit na agenturních zaměstnancích tím, že jim platí méně než kmenovým pracovníkům, vyhýbají se odvodům na sociální a zdravotní pojištění nebo je nutí k švarcsystému, si koledují o zásadní problémy. Nejenže tím riskují inspekční kontroly a vysoké pokuty od Státního úřadu inspekce práce (SÚIP), ale hlavně si podkopávají svou vlastní značku zaměstnavatele. V době extrémně nízké nezaměstnanosti si nikdo nemůže dovolit být známý jako firma, která zaměstnancům dává horší podmínky než konkurence.
„Z čistě ekonomického pohledu se může zdát tzv. pseudoagenturní zaměstnávání výhodné, ale nese v sobě závažná rizika, která postihuje zákon,“ uvádí viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Bohdan Wojnar.
Podniky, které přistupují k agenturním zaměstnancům jako ke klíčové součásti svého pracovního procesu, vyhrávají. Férové mzdy, odpovídající benefity a kvalitní pracovní podmínky jsou to, co dělá firmu atraktivní. „Dnes už nestačí jen nabízet práci – je potřeba nabídnout i dobré podmínky. Zdravá firma chápe, že dobře placení, motivovaní zaměstnanci odvedou lepší práci a nebudou hromadně odcházet ke konkurenci“, vysvětluje Jaroslava Rezlerová z APPS.
Dlouhodobé poškození reputace může být fatální
V regionech se špatná pověst firem šíří rychle. Pokud se o podniku začne mluvit jako o místě, kde agenturní zaměstnanci dělají totéž, co kmenoví pracovníci, ale za horších podmínek, brzy se ocitne v problémech. Firmy, které se snaží ušetřit na mzdách agenturních pracovníků, často zjistí, že se jim dlouhodobě nikdo hlásit nebude. Důsledkem je zvýšená fluktuace, nižší loajalita a rostoucí náklady na neustálé hledání nových zaměstnanců.
„Uživatel nese odpovědnost za zastřené zprostředkování zaměstnání a kromě vysoké pokuty se vystavuje i dalším sankcím, které svými dopady mohou mít pro něho ve svém důsledku vyšší ekonomické a reputační dopady než úspory na odvodovém zatížení. Například tím, že mu bude znesnadněn přístup k náboru zaměstnanců, protože nebudou zveřejňovány jeho nabídky volných pracovních míst v evidenci uchazečů o zaměstnání, nebude zařazen, případně bude vyřazen z centrální evidence volných pracovních míst pro cizince (zaměstnanecká/modrá karta), do budoucna se počítá i s vyloučením možnosti využít programů ekonomické migrace,” upřesňuje Bohdan Wojnar.
Zaměstnavatelé by si měli uvědomit, že v dnešní době už nejsou v pozici, kdy si mohou diktovat podmínky. Lidé si práci vybírají nejen podle výše mzdy, ale i podle toho, jak se firma chová ke svým zaměstnancům – ať už jsou kmenoví nebo agenturní. Společnosti, které nepracují s agenturními zaměstnanci férově, riskují i negativní mediální obraz. Příklady firem, které si svou reputaci poškodily neférovými praktikami, ukazují, že následky mohou být dramatické – od poklesu zájmu uchazečů přes tlak odborů až po ztrátu klíčových zákazníků, kteří nechtějí být spojováni s neetickým podnikáním.
Právní rizika a vysoké pokuty
Zneužívání agenturního zaměstnávání je ostře sledované nejen inspektorátem práce, ale i odbory a státními institucemi. Sankce za obcházení pracovněprávních předpisů nejsou zanedbatelné – pokuty se pohybují v řádech statisíců až milionů korun. Firmy, které se snaží obcházet zákon pomocí řetězení krátkodobých smluv, nižších mezd pro agenturní zaměstnance nebo falešného podnikání na IČO, mohou být při kontrolách tvrdě postiženy.
Navíc od roku 2024 došlo ke zpřísnění legislativy týkající se dohod o provedení práce a dohody o pracovní činnosti. Zaměstnavatelé musí pečlivě evidovat pracovní dobu a zajistit splnění všech zákonných nároků, jako jsou příplatky za práci o víkendech, ve svátky nebo v noci. To znamená, že obcházení pravidel už nebude tak snadné jako v minulosti.
Agenturní zaměstnávání je třeba využívat správně. Je to nástroj, který může firmám pomoci pokrýt výkyvy v poptávce, rychle reagovat na sezónní potřeby a najít kvalifikované pracovníky bez složitého procesu náboru. Problém nastává ve chvíli, kdy se z něj stává způsob, jak obejít pracovní právo nebo snížit mzdové náklady na úkor zaměstnanců.
Zdravá česká firma chápe, že férovost vůči zaměstnancům není jen otázkou etiky, ale i byznysového přežití. Firmy, které k agenturním pracovníkům přistupují jako ke skutečným členům týmu, získávají konkurenční výhodu – stabilitu, loajalitu a silnou pověst na trhu práce. Ty, které naopak hrají neférovou hru, dříve či později zaplatí – a to nejen penězi, ale i ztrátou lidí, reputace a důvěry zákazníků.